tak jsem nazvala svůj pulovr.
To protože jsem chtěla nějaký hezký svetr s vypleteným sedlem. Několik večerů jsem brouzdala v Pinterest a na stránkách šikovných severských pletařek.
Inspirovaly mě i mé pletařské přítelkyně. Jenže je to vždy jako lavina. Jak někdo něco vyrobí a zveřejní ...tak se spustí ...v tom momentě ztrácím zájem. Proto asi taky moc neKALím.
Měla bych taky nejdřív napsat jak jsem šáhla do svých zásob s Donegalem a myslela, že v této vínové barvě mám klubíček dost. No tak ani náhodou. Kamarádka mě zahrnula do své objednávky.
A já se pustila do pletení zespoda. To abych si dala čas na výběr vzoru v sedle.
No a začala jsem plést pohodlný delší pulovr, tak jsem zjistila, že příze málo. Další objednávka klubíčka. To se málem zatoulalo ale nakonec se ke mně dokutálelo.
A jak to už bývá, vše špatné k něčemu dobrému. Protože se ráno se probudím...to ráno, kdy bylo jasné, že se musím rozhodnout pro jeden ze vzorů.... pustím TV a Ester zlatá. Gratulujeme!
Notoricky známá písnička Janka Ledeckého mi zazněla v uších ..a mně to trklo, že v zásobách nakoupených návodů na Ravelry vlastním návod na čepici s názvem Passerine hat...bylo rozhodnuto.
Když jsem dopletla a běžela do koupelny namočit své dílo do lanolínu, tak mi muž říká ...."škoda, že sis neupletla na konci rukávu jen takový šedý proužek." Tak co by člověk neudělal pro svého podporovače a předčítače v jedné osobě ?
No napletete I-cord prostě :o))
Návod na svetr jsem si ladila sama. nevím jestli to byl úplně dobrý nápad ale sedí tohle...že jsem ujímala jaksi raglánově...jinak to neumím nazvat.
Vyhnula jsem se tím takovému viditelnému ujímání v kruzích, kde není vzor.
Svetr je ještě nyní vlhký ale hotový. Dokonce vyzkoušený. A pravda je volnější a pohodlně dlouhý ALE má být zase zima, že ? tak houby zle.
Jen škoda, že Ester nehraje hokej no.
Nela, stav se nelepší. Ráno krev.
